Z bylinného herbáře - TŘEZALKA TEČKOVANÁ

Třezalka tečkovaná je rozhodně známá jako "ta bylinka na deprese". Toto je však takové zjednodušení, které si třezalka vůbec nezaslouží. I když určitě na některé druhy depresí bude zabírat, tak její použití je mnohem širší.

Každá rostlina má v sobě nějaký potenciál. Něco, co v sobě nese. Je to jakási "duše rostliny", která určuje, co bude bylina dělat, až vstoupí do těla.

Skutečná bylinná medicína totiž není o podávání bylin místo léku, ale o poznání toho, co člověk potřebuje. Bylinář tedy neléčí nemoc, ale člověka. K tomu však potřebuje znát specifika každé byliny, aby dokázal poznat, zda zrovna tuto člověk potřebuje. Nestačí mu tedy, že třezalka je „na depresi“ nebo ostropestřec „na játra“. Popravdě já sama třezalku používám mnohem častěji v podobě oleje na vnější ošetření, než na řešení depresí.

Třezalka tečkovaná je typická bylina evropské přírodní medicíny, kde se používá již od starého Řecka, a to jak zevně, tak vnitřně. V podobě tinktur, nálevů nebo oleje.

Článek si můžete i poslechnout

Bylina svatého Jana

Takto je třezalka často nazývána, protože sbíraná během svatojánské noci má prý magickou moc. Svazek bylin se věší nad dveře nebo nosí u sebe, aby odehnal noční obludy a zlé duchy. Stejně tak se sušený svazek používá na vykuřování. Díky tomu také byla nazývána "Fuga Daemonum".

Popíjení čaje ze sušené třezalky se doporučoval pro překonání nešťastné lásky, což zřejmě souviselo právě s jejími "antidepresivními" účinky.

Třezalka může pomoci se adaptovat na změnu životních okolností, kdy člověk není schopen jim přizpůsobit své myšlenky a chování.

Kdy a jak tedy třezalku použít

Ve starověkém Řecku se používala k léčbě melancholie. Tehdy chápána jako nadbytek černé žluči. To se projevovalo únavou, letargií, trávícími potížemi, chmurnými pocity spojenými s emocionální nepohodou a apatií. Tento popis tak trochu odpovídá diagnóze v čínské medicíně, kdy jaterní čchi potlačuje slezinu.

Tyto deprese ze „svázané“ jaterní čchi se projevují jako úzkost, melancholie, lhostejný výraz, nezájem o jídlo, nedostatečná hygiena.

Možná proto si třezalka získala obrovskou oblibu v posledních desetiletích, protože stísněná jaterní čchi je taková civilizační nemoc západní společnosti.

Když si představíte člověka, pro kterého je třezalka vhodná, tak je to takový typ se sklonem k zatrpklosti a „žaludeční kyselosti“. Tito lidé jakoby stojí v temnotě a třezalka otevírá pomyslné emocionální okenice a vpouští do lidského nitra světlo.

Třezalka v sobě také nese chladnou přirozenost, takže lehce osvěžuje a pomáhá pročišťovat horko, které vzniká, když stagnuje jaterní čchi. To se projevuje jako pocit vnitřního horka, ale i třeba jako akné či červený ekzém, který se zhoršuje stresem. Proto u třezalky často najdete, že pomáhá na pokožku.

Dle knihy Naše bylinky v tradiční čínské medicíně má vztah k meridiánům: srdce, osrdečník, játra, žaludek. Chuť a čchi pak hořkou, kyselou, trochu ostrou a svěží.

Já třezalku vnitřně nejvíce používám v kombinaci se směsí Volnost svobodného poutníka (XIAO YAO SAN) v případě takového uzavřeného, depresivního chování s tendencí k bolesti v oblasti žeber a vzdychání.

Vnější použití třezalky

Zevní použití je na třezalce mnohem zajímavnější, než její užívání vnitřně. Třezalkový olej totiž pomáhá na různé nervové bolesti, jako je třeba bolest trojklanného nervu nebo různé neuralgie a zranění tkání, které jsou hodně inervované jako prsty, páteř nebo prsní bradavky. Aplikace třezalkového oleje pomáhá léčit popáleniny prvního stupně, natržené svaly nebo pásový opar.

Květ z třezalky má znamenitou moc hojit rány.

Třezalkový olej určitě zkuste použít při terapii pohmožděnin a vnitřně k tomu přijdete arniku.

Některé herbáře doporučují použití oleje, když se objeví bolesti ve svalech nebo nervech a mají původ v zánětu kloubů nebo tkání, myalgii nebo neuralgii.

Olej je možné užívat i vnitřně při podráždění žaludku a střevních potížích. Vzhledem k povaze byliny bych řekla, že hlavně pokud se tyto potíže objevují na podkladě horka žaludku nebo nadostatečnosti žaludeční jin.

Proč je olej červený, když květy jsou žluté?

Květ stojící na vrcholku je žlutý a má uprostřed jakési vláseníčko, které když rozetřete mezi prsty, vydá ze sebe jakousi krvavou mastnostu. Jedna z přezdívek třezalky je krevníček nebo prostřelenec. Toto je třeba velmi zajímavé, když nad bylinou přemýšlíte. Jemný žlutý, poměrně nenápadný, květ v sobě nese červenou ohnivou sílu. Schovanou před zraky bežného poutníka.

Roste všude na loukách a na tvrdých místech a nezoraných polích a polních mezích. Kvete v červnu a červenci.

Výroba třezalkového olej dle Petra Ondřeje Mathiola

"Dej do sklenice čerstvý květ, nalej do něj dřevěný olej, dobře to zahraď na povrchu a vystav na slunci několik dnů. Pak zceď onen olej a květ dobře vytlač a do téhož oleje přidej nový čerstvý květ, zas vystav na slunce a také vytlač, a to několikrát opakuj. Nakonec pak utluč měchýřky (odkvetlé květy) a také je nalož do téhož oleje a budeš míti olej pěkně červené barvy. Tento olej velice hojí raněné nervy a je užitečný proti všelijakým neduhům, zvláště rukou, nohou a kloubů. Také pomáhá mazání břicha tímto olejem proti červené nemoci, krotí bolesti a zastavuje běhavku."

Kdy si dát na třezalku pozor

Neužívat v těhotenství.
Při dlouhodobém dávkování ve vyšších dávkách pozor na zvýšené slunění.
Užíváte-li antidepresiva, a to v podobě inhibitorů MAO nebo SSRI, tak třezalku neužívejte nebo jen po dohodě s lékařem.
Třezalka posiluje proces jaterní detoxikace, čímž snižuje účinek některých léků. Určitě ji neužívejte s léky na ředění krve, při chemoterapii nebo imunosupresi (např. po transplantaci orgánů). Opatrně u antikoncepce.

Tím, že je třezalka hodně známá, tak je také hodně „propitvaná“ v rámci dnešní farmakologie. Najdeme k ní mnoho varování, včetně zmíněné fototoxicity. Já bych se držela hlavně toho, že opravdu není vhodná k podávání společně s antidepresivy. Nepodávala bych ji dětem do 14 let. Co se týče té citlivost na slunce, tak byste museli užívat dlouhodobě vysoké dávky, aby se to projevilo. Určitě však nechoďte na sluníčko ve chvíli, kdy jste se namazali třezalkovým olejem.

Dávky, které jsou bezpečné

2-4 ml tinktury.

9-15 g sušené byliny

2-4g extraktu

ZDROJ:

Winston D, Maimes S, Adaptogeny – byliny poskytující odolnost, vytrvalost a úlevu od stresu, vydavatelství TRITON, ISBN 978-80-7387-496-4.

Mathiola P, Herbář aneb bylinář – dílo veškeré lékařské přírodní vědy, 1931, nakladatel B.Kočí – knihkupec Praha.

Garran TA, Naše bylinky v tradiční čínské medicíně, nakladatelství Computer Press a.s, 2008, ISBN 978-80-251-2295-2.