Používání hub v přírodním léčitelství se nazývá mykoterapie. Ve východní medicíně jsou užívané po tisíce let k udržení zdraví a pěstování dlouhověkosti. Svoji historii mají i v našem tradičním bylinářství, kdy se tradičně využívala hlavně hlíva ústřičná a penízovka sametonohá.
Houby patří k nejstarším formám života na Zemi.
Obecně bychom mohli říci, že jejich užívání pomáhá k udržování normální funkce imunitního systému. V rámci celostního přístupu, kdy dochází k individuálnímu zhodnocení stavu, mohou mít pro naše těla mnohem větší přínos. Nejstarší záznamy o léčivých houbách v rámci TČM najdem již 168 př. n. l. Velmi známý Šen-nungovův kánon bylin řadí houby reishi, cordyceps a poria mezi "vyšší třídu" společně s bylinami jako ženšen a kozinec.
Sledované a zkomané látky ve vitálních houbách z pohledu západní farmakoterapie jsou především
betaglukany, enzymy, volné polysacharidy, minerály, vitamíny a sekunádrní metabolity (terpeny, alkaloidy apod.). Díky tomu víme, že např.
reishi obsahuje vyšší množství zinku nebo, že
shiitake je velký přírodní zdroj draslíku, fosforu, železa a vápníku. Nicméně použití hub v rámci celostního přístupu je jiné.
Zohledňuje souborný účinek celé přírodní látky v kontextu zdravotního stavu konkrétního jedince. Čímž se otevírá prostor pro udržování zdraví toho konkrétního člověka, nikoliv řešení jeho nemoci. Zdraví dle TČM znamená udržet celistvost a harmonii organismu.