EBV, HSV a jiné herpes viry

Herpetické viry neboli herpesviry jsou obalené DNA viry, pro které je typické dlouhodobé přetrvávání v nakaženém organismu. Patří mezi nejrozšířenější viry v živočišné populaci a jsou původci širokého spektra nemocí lidí a zvířat.*

V lidském organismu se nejčastěji potkáváme s herpes simplex virus 1 a 2 (HSV 1,2), varisella zoster virus (VZV nebo HHV), virus Epstein-Barrove (EBV nebo HHV4), cytomegalovirus (CMV nebo HHV5), lidské herpes viry (HHV6, 7, 8).

Článek si můžete i poslechnout.

Podíváme-li se na jejich typické vlastnosti, tak je to hlavně jejich schopnost doživotního přežívání v lidském organismu v možném latentním stavu. Jejich případná aktivace je dána mnoha faktory, které začínají určitým oslabením.

U HSV primární infekce probíhá jako kožní či slizniční léze na ústech či genitálu. Může však být i asymptomatická (bez projevu) a ukázat se až posléze jako závažná neuroinfekce, která je pak složitě diagnostikovatelná. Velká část populace má také protilátky proti EBV, kdy primární infekce probíhá jako infekční mononukleóza, která však také může být naprosto bez projevů. V posledních letech je např. zkoumána souvislost mezi EBV a následným rozvojem roztroušené sklerózy. Takto bychom mohli pokračovat dál.

Dotaz z IG

Děkujeme za tip na tento článek.

Píšeme o tom, co vás zajímá :-)

Skrytý patogen

Znáte-li trochu principy přírodní medicíny, tak víte, že nás úplně nezajímají názvy virů nebo jejich symptomatické projevy. Jejich aktivace a závažné průběhy jsou totiž mnohem více dány naším „terénem“ než samotnou škodlivinou.

Když to velmi zjednoduším, tak vše, co do nás pronikne nebo v nás vznikne je otázka boje – řádná čchi (ZHENGQI) vs. škodlivina (XIEQI).

Je-li řádná čchi silná, tak si se škodlivinou poradí. Samozřejmě někdy může být škodlivina natolik silná, že i ve zdravém organismu vyhraje. 

Když se vrátíme k popisu výše, tak typické pro herpes viry je jejich schopnosti doživotní přežívání v lidském organismu v možném latentním stavu. Tzn., že v nás mohou přežívat skryté velmi dlouho a jejich aktivace vůbec nemusí souviset s aktuálním nakažením.

Exkurz do TČM

V rámci diagnostiky v TČM mluvíme o zbytkovém patogenním činiteli, který v nás zůstává po napadení „větrem“.

Vítr (FENG) se používá v obecném smyslu jako označení vnějšího patogenního činitele (my tomu říkáme viry, bakterie, kvasinky …) **

Tedy jednoduše řečeno, není-li s primární nemocí správně nakládáno, může se patogen dostat do hlubších vrstev. Člověk se zdánlivě uzdravil, ale patogen v těle zůstává. To se může stát, pokud zanedbáváme průběh akutního onemocnění a „přechodíme“ ho.

Během akutního horečnatého onemocnění je potřeba zastavit, vyležet se a škodlivinu řádné vyloučit. My však vezeme něco na bolest a do práce se musí dál …. To, že neumíme s vyloučením patogenu správně pracovat, ukazuje i současný stav postcovidových stavů. Ty jsou přesně ukázkou nevyloučeného patogenu v době probíhajícího akutního onemocnění.

O vstupu a vylučování škodliviny jsme mluvily v tomto videu.

Diagnostika skrytého patogenu

Diagnostika je složitá a provádí se na základě anamnézy a symptomů. Často však nedojde k nějakému spojení mezi proběhlým onemocněním a současnými příznaky. Rozstup totiž může být i několik let.

Pro TČM zároveň není směrodatné, že sérologicky nějaký vir či bakterie vyjde aktivní. Vůbec totiž nemusí být příčinou daných projevů. Bere se to v potaz, ale neřeší se primárně virus či bakterie.

Velkým pomocníkem při diagnostikování skrytého patogenu je jazyk. Různě rozmístěné červené tečky, silný povlak v jeho částech nebo jednostrannost povlaku ukazují, co se tam tak může dít.

Antibiotika jako zdroj skrytého patogenu

ATB zabijí bakterie a mají určitý „chladivý“ účinek. Nicméně horkost důkladně nepročistí, ale hlavně si neporadí s „vlhkem“. V důsledku mohou vlhko ještě více zapříčinit, a to tím, že oslabují střed (trávení).

Řešení

Není vůbec jednoduché, ale to jste asi tušili. Navíc je velmi individuální, protože rozhoduje „terén“ na kterém patogen leží, nikoliv ten samotný patogen.

Jinak řečeno, je potřeba řešit vás, nikoliv breberky.

Z praxe bych shrnula, že nejčastěji mluvíme o pročišťování horkosti a rozpouštění vlhkost. HSV jsou typické viry, které při aktivaci způsobují vlhko a horko. Uvědomte si jen to, jak se projevuje opar, a to i ten genitální. Vlhko a horko je typický projev.

Co bych však vypíchla jako důležité pro všechno. Když se nám na těle začnou projevovat potíže, které si spojíme s projevy viru, tak první co nás napadne, je posílit imunitu. Nicméně se často děje to, že tonizačními a posilujícími bylinami či houbami posilujeme i skrytý patogen. Vždy je tedy potřeba provést pročištění a pak teprve posilovat.

Bylinná terapie

V rámci praxe neustále narážím na převratné protokoly pro léčbu chlamydií, borelií nebo jiných bakterií s doporučením na přesné plány a postupy. Zklamu vás. Většina z nich jsou jen obměny klasických čínských receptů, kdy se pro tyto stavy používají byliny které tzv. pročišťují horkost a vysušují vlhkost.

Patří sem např. HUANGQIN (šišák bajkalský), HUANGLIAN (koptis čínská), HUANGBAI (korkovník amurský), LONGDAN (hořec), KUSHEN (jerlín žlutavý), MAWEILIAN (žluťucha), SANKEZHEN (dříšťál).*** Ještě bych sem přidala CHUANXINLIAN (právenka latnatá), která  pročišťuje horkost a odstraňuje jedovatosti. Známá také začíná být LIANQIAO (zlatice převislá).

Často se kombinují s bylinami, které tzv. doplňují čchi. Nejčastěji asi vídám GANCAO (lékořice), CORDYCEPS (housenice čínská), DAZAO (jujuba čínská). V poslední době začíná být v tomto ohledu velmi trendy indický ženšen (ašvaganda).

Další byliny, které se do těchto kombinací přidávají jsou ty, které otevírají povrch, kde nejčastěji nacházím BOHE (máta), ZISUYE (perila křovitá).

Pak tu máme byliny, které tzv. odstraňují větrnou vlhkost. Zde stojí za zmínku určitě šalvěj lékařská nebo sibiřský ženšen (eleuterokok).

Většinu těchto byliny najdete v zázračných bylinných protokolech, kde pak máte přesně nastavené jak co užívat, kolik kapek či kapslí atd. Já vím, že to většině lidí vyhovuje. Jenže bylinná medicína je mnohem složitější, než se na první pohled zdá. Výše uvedené byliny mají velmi pročišťující efekt, což z dlouhodobého hlediska může oslabovat. Pokud jej již člověk oslabený, tak mu může být i hůře. Zde pak nastávají nečekané reakce, které se chovají třeba jako alergie a za vinu se to klade bylinám. 

Bylinná terapie by měla být individuální a člověk by se měl naučit pozorovat příznaky, které ukazují, že je nutné byliny vyměnit nebo jinak zkombinovat. Např. větší zimomřivost, nechuť k jídlu, řidší stolice nebo tvroba modřin ukazuje na to, že se chladivé byliny musí doplnit něčím doplňujícím atd.

Velkým ukazatelem bývá jazyk a změny jeho barvy a povlaku.

reference

Chcete-li poradit, můžete využít naše online konzultace.

Odkazy na jednotlivé terapeuty najdete na konci článku.

Častá nemocnost

Opakování se určitých projevů a sklon k častému nachlazení nás také může vést k tomu, že potřebujeme posílit imunitu. Mnohdy ano, ale i za tím může stát nějaký nevyloučený patogen a posilování nám vůbec nemusí pomoci.

Konkrétní rady

Ty tak nerada dávám :-) Je totiž stovky proměnných, které určí vhodnost nasazení té či oné byliny nebo směsi. Viz odstavec výše - bylinná terapie.

 

Sáhnu do zdrojů jiných MUDrců.

Z informací MUDr. Petra Hoffmana (TČM HERBS).

„Hlavní účinek zbytkového škodlivého činitele nespočívá pouze v tom, že vytváří chronický stav, ale také v tom, že pacienta predisponuje k budoucímu napadení zevním škodlivým větrem FENG XIE QI (to je ta častá nemocnost), který pak zase ještě více posiluje vznik škodlivého činitele PPF jako takového, čímž vzniká začarovaný kruh. Proto i léčba dle TČM se soustředí na odstranění zbytkového škodlivého činitele z organismu pomocí tzv. čistících bylin. Nejlepší je v tomto Zrození Fénixe spolu s Nápojem čínských mudrců. Oba jsou v prášku a užívají se dohromady, event. lze přidat i bylinnou směs v tabletách Stín brokátového závoje.

Příklady z praxe a jiné tipy

Dále je článek viditelný pouze pro přihlášené.

* ZDROJ: Wikipedie

** ZDROJ: Maciocia G., Diagnostika v čínské medicíně, první vydání, 2015, ANAG, ISBN 978-80-7263-918-2, str 1013-1014.

*** ZDROJ: Ando V, Farmakologie klasické čínské medicíny, 2007, SVÍTÁNÍ, ISBN 978-80-86198-47-7, str. 216-240.

Konzultace a jiné