Echinacea (Třepatka nachová) - co byste o této bylince měli vědět

Echinacea (Třepatka nachová – Echinacea purpurea) se v posledních letech stala velmi známou léčivkou. Není divu, potřebujeme ji všichni jako sůl. V důsledku všemožných civilizačních zátěží je naše imunita celkově dost oslabená a její posílení patří mezi hlavní účinky tété krásné byliny.
Její použít má však svá pravidla a ne vždy je její nasazení vhodné.

Pěstování a výskyt

Třapatka pochází ze severoamerických prérií. Původní obyvatelé Severní Ameriky jí říkali sluneční klobouk a po staletí ji používali k hojení ran, proti infekcím i při hadím uštknutí.
Bledé tváře, které její léčivé vlastnosti objevily až koncem 18. století, ji pro tvar jejích květů pojmenovali ,,indiánská šiška“. Užívali ji pak jako všelék: na spálu, syfilis, malárii, otravu krve či záškrt. Její obliba ve Spojených státech začala klesat po zavedení antibiotik.
V Evropě se echinacea zprvu šířila jen jako okrasná zahradní květina. Až v průběhu 20. století byla uznána jako léčivka. Botanické jméno echinacea je odvozeno z řeckého echinos neboli ,,ježek“. Svými květy připomíná třapatka velkou, jasně nachovou až růžovou sedmikrásku – patří do stejné čeledi hvězdicovitých. Rod Echinacea má devět odrůd, jako léčivé se používají tři: nejvíce Echinacea purpurea, dále Echinacea Angustifolia a Echinacea pallida. Rostlina se využívá celá: kořen, listy i květ, každá část však obsahuje jiné látky. Přípravky s echinaceou se tak složením značně liší a je velmi důležité číst složení, která část byliny byla při výrobě využita.
Echinacea-purpurea
Nadzemní části květ a list obsahující množství polysacharidů, glykoproteinů a flavonoidů. Sbíráme v době květu.
Kořen, s vysoce koncentrovanými éterickými oleji, pak na podzim.
Používány jsou hlavně extrakty ve formě kapek, sirupů, tinktur, tablet, mastí a krémů.
V sušené formě echinacea podstatně ztrácí účinnost.

Jak na nás působí

Historicky se používala jako hlavní přírodní antibiotikum. Výrazně stimuluje činnost tvorbu bílých krvinek, hlavně makrofágů a podporuje tvorbu přirozených protivirových látek zvaných interferony. Její účinky jsou ale relativně krátkodobé.
 
Rozhodně to není bylinka, která je vhodná na dlouhodobou prevenci. Její výrazný stimulační efekt na imunitu by v důsledku mohl působit kontra - tedy způsobit autoimunní proces. Samotnou bylinu se doporučuje maximálně po dobu 2 - 6 týdnů. Ideálně v nějakém rizikovém období. Nebo ji používat jako první pomoci při již propuklém onemocnění.
Pokud se kombinuje s dalšími bylinami (nejčastěji kozinec, svízel, proskurník nebo lichořeřišnice), tak je možné ji podávat i dlouhodoběji. Nicméně pořád bych se držela toho, že se jedná o bylinu na akutní použití. Hlavně v případě použití květu.
Nejúčinnější je začít užívat echinaceu hned při prvních příznacích onemocnění a v krátkých intervalech (např. každé 3 hodiny 10 kapek). Přidejte k tomu i lichořeřišnici ve stejné dávce.
Tato dávka výrazně snižuje trvání nemoci a nepříjemné příznaky jako bolest, kašel a zvýšená teplota. 
Jakmile se již objeví horečka a nemoc je na postupu, bylinka již vhodná není. 
 
V TČM bychom řekli, že vylučuje škodlivinu z THAI JANGOVÉ vrstvy.
Echinacea nesmí být nasazena při systémových a autoimunních onemocněních  jako je např. roztroušená skleróza, lupus, revmatoidní artritida, lupenka apod. Další kontraindikací je těhotenství a užívání imunosupresivních léků.

Pohled čínské farmakologie

Echinacea eliminuje chladný vítr (FENG HAN) z povrchu těla a zahřívá jang ledvin (SHEN JANG). Je tedy vhodná, když pociťujete ucpání nosu s bílým hlenem, bolesti na přední části hlavy, bolesti dutin a čelisti, vodnatý bílý výtok z nosu, bolavý krk a ramena, chladové bolesti beder.
 
Velmi dobře působí také na infekce močových cest, které jsou způsobeny prochladnutím v oblasti ledvin a močového měchýře. Zde se používá primárně kořen. Doba užívání by také neměla překročit 14 dní.
 
Echinaceu nikdy neužívejte, trpíte-li alergií na rostliny z čeledi hvězdicovitých (například sedmikráska, chryzantéma, čekanka a heřmánek). Opatrní by měli být i pacienti s pylovou alergií, protože některé přípravky mohou pyl obsahovat.
 
Nejlepší formou užívání třepatky je tinktura (lihový extrakt). Mám s ním mnohem lepší zkušenosti, než s přípravky v kapslích nebo tabletách.
Zdroj:
Léčivé rostliny, Ottův průvodce přírodou, z německého originálu přeložila Ing. Jana Jindrová, Ottovo nakladatelství, 2010, ISBN 978-80-7360-588-9
Energy – časopis Vitae, číslo 2012/3, Mgr. Vladimír Vonásek
Velká kniha bylinek, z anglického originálu: The Komplete Book of herna, Reader´s Digest, 2008, ISBN 9788074060809

Z naší nabídky