Z bylinného herbáře - OSTROPESTŘEC MARIÁNSKÝ

Když se řekne „něco na játra“, tak první bylina, která většině lidí naskočí, je ostropestřec mariánský. Společně s třezalkou a kozlíkem se pravděpodobně jedná o nejznámější léčivku. Troufla bych si tvrdit, že o něm slyšeli i ti, kteří se o bylinky vůbec nezajímají.

Jak to s ním tedy je? A jak je to vlastně s těmi játry z pohledu celostní medicíny?

Když se řeknou játra, tak v celostní medicíně to není pouze ten orgán, který je umístěn v pravém podžebří. Je to soubor tělesných funkcí, které jsou s játry spojeny. V čínské medicíně je více než 5 základních syndromů. Vysvětlení tohoto však není cílem článku. Cílem tohoto článku je pochopit, kdy je ostropestřec vhodné nasadit.

Kde na téma játra a celostní medicína zjistíte více
 

Popis bylin dle čínské medicíny

Tisíciletá tradice čínské fytoterapie má jednu velkou výhodu, a to, že stačí znát chuť byliny a její povahu a je vám hned jasné, co bude v těle dělat.
Ostropestřec má chuť hořkou a lehce nasládlou. To z něj dělá bylinu pro játra, ale i slezinu a žaludek.
Teplotu neutrální a patří mezi byliny, které doplňují a ochraňují.
 
V jednom z našich klasických herbářů najdeme, že ostropestřec mariánský je nejlepší prostředek proti melancholii, jaký na Zemi roste. Řekla bych, že to vyjadřuje právě jeho vliv na játra, která z pohledu čínské medicíny jsou výrazně řízena emocemi a pokud jsou v nedostatku, může se objevit deprese.
Ostropestrec-mariansky-silymarin-rez

Funkce a indikace

Doplňuje krev a jin ve slezině a játrech, zmírňuje horkost z nedostatečnosti a prospívá čchi sleziny. 
Stav prázdnoty krve a jin jater a sleziny se může projevit například malátností, bolestí v kloubech a svalech, ochablým svalstvem, nespavostí nebo bolestmi hlavy. Z pohledu psychiky se může objevit pocit ztráty cíle v životě a psychická únava. Hořká chuť ostreopstřece zmírňuje horkost, která je způsobena právě prázdnotou jin. Tím, že je přirozeně neutrální, je jeho užívání bezpečné, dokonce i v případě léčby plných syndromů – rozuměj např. přežrání.
 
Některé zdroje uvádějí, že se u nás používal pro zlepšení toku mateřského mléka, což dává smysl. Mateřské mléko je tvořeno krví sleziny a vedeno čchi jater.
 
Odnímá teplo a rozpouští horké jedy
To v řeči našeho kmene znamená, že je možné jej použít při terapií různých obtíží, způsobených horkými jedy (toxiny poškozující játra). Pro lidi konzumující ve větší míře alkohol nebo léky poškozující játra, je ostropestřec mariánský základní bylinou.
 
Ostropestřec mariánský se také běžně používá při léčbě vážných onemocnění jater, jako je např. Hepatitida typu C, kde je nenahraditelný.
POZOR

Při jeho užívání neexistují žádná velká rizika. Jen někde se uvádí, že některé léky mohou být při jeho užívání rychleji metabolizovány. Je tedy nutné to zpočátku sledovat hlavně u léků, kde jejich dávka hraje významnou roli. Asi bych byla opatrná u léků na ředění krve.

Použití

Osobně nejraději sahám po standardizovaných extraktech, kdy se dávka pohybuje od 400 – 600 mg denně.
Je možné jej použít i v tinktuře (cca 3-6 ml), kvalitní tinktura má žlutou barvu, ale nějak mi nesedí podávat dlouhodobě alkohol s bylinou, která má řešit játra.
 
Užívání a použití je uvedeno výše, ale mohou být i zajímavé kombinace:
  • u náhle vzniklé kopřivky můžeme ostropestřec kombinovat se šišákem bajkalským
  • při bolesti šlach a jejich tuhnutí v důsledku nedostatečnosti krve se ostropestřec doporučuje kombinovat s pivoňkou bělokvětou a andělikou čínskou
Takovýchto kombinací bychom určitě našli spousty. Vždy je však potřeba řešit terén, na který bylinu dáváme. U ostropestřece by se dalo říci, že je to bylina „na játra“, ale pořád je potřeba řešit člověka jako celek, nikoliv jen samotná játra.
Zajímavé
Rodové jméno Silybum pochází z latiny nebo řečtiny a ukazuje na fakt, že tato rostlina je bodlák. Druhové jméno marianum má původ v legendě, v které kapka mléka Panny Marie ukápla na list, čímž jeho listům propůjčila mléčné mramorování.
Ostropestrec-mariansky-silymarin-semena-rez

Západní farmakologie

Ottův průvodce přírodou uvádí, že Silymarin izolovaný ze slupky plodu se považuje za látku chránící játra, přičemž se předpokládají různé způsoby působení. Ve standardizovaných přípravcích se používá k prevenci a léčení poškození jater jedovatými látkami obsaženými v lécích, průmyslových škodlivinách nebo akutních otravách muchomůrkou hlíznatou i podpůrně při chronických zánětech jater a cirhóze.
 
Plodům ostropestřece mariánského jako droze se odpradávna připisuje schopnost uvolňovat křeče a podněcovat vylučování žluče. Účinné látky jsou převážně ve slupce nažky a označují se jako silymarin (směs většího množství flavonolignanů s hlavní složkou sibninem A a B, isosibnin, silychristin a silydianin).
ZDROJE použité pro tento článek:

Avery Garran T, Naše bylinky v tradiční čínské medicíně, první vydání, Computer Press a.s., 2009, ISBN 978-80-251-2295-2

Ottův průvodce přírodou, léčivé rostliny, Ottovo nakladatelství, 2010, ISBN 978-80-7360-588-9

Z naší nabídky