Z bylinného herbáře - LOPUCH VĚTŠÍ
Lopuch větší (Arctium lappa) je bylina, kterou považujeme za odolný plevel a na zahradě ji většinou mít nechceme. Hojně se však vyskytuje okolo cest a plotů, v příkopech či na zapomenutých loukách (těch už bohužel moc není). Z dětství si ho většinou pamatujeme jako bodlák, protože jeho vrcholek tvoří ježaté kuličky, které jsme po sebe házeli, protože se držely na oblečení.
Dalo by se říci, že léčivá je celá rostlina, ale nejpoužívanější je kořen. Lopuch kvete od července do září a je velkou pochoutkou pro včely. Období pro sběr kořenu je září - říjen. V Evropě má lopuch dlouhou historii jak vnitřního, tak i vnějšího používání.
Při výčtu jeho účinků najdeme především, že se používá při léčbě ekzémů, vyrážek či špatně se hojících ran. Také, že podporuje růst vlasů (při zevní aplikaci) - nepoužívejte jej však na světlé a odbarvené vlasy.
Jak se nejlépe podívat bylinám na kloub?
V dnešní době máme přístup k mnoha zdrojům a informacím, ale jak vyhodnotit ty relevantní? Vlastní zkušeností.
Účinek byliny určuje její chuť. Vždy si ji tedy ochutnejte, ideálně hned čestvou, ještě před sušením. Tohoto principu vychází fytoterapie čínské medicíny, která patří mezi nejpropracovanější na světě. Každá bylina má svoji chuť a tropismus. Tím je hned jasné, na jaký terén ji použít. Byliny se totiž nemají používat na nemoci, ale na člověka.
Chuť kořene lopuchu je hořká, trochu ostrá a svěží.
Právě ta hořká a lehce ostrá chuť z kořene lopuchu dělají bylinu, která tzv. ochlazuje krev a pročišťuje horkost.
Horkost v krvi je často spojena s kožními vyrážkami, proto u popisu účinků najdeme, že pomáhá při ekzémech. Pomůže však pouze při těch ekzémech, které jsou spojené s horkostí. Což lehce poznáte. Místo, kde se ekzém objeví, je většinou teplejší než jeho okolí. Ekzém je také velmi svědivý a červený.
Lopuch kořen dobře působí na játra a celkově na krev, protože má jemné vylučovací schopnosti. Tento účinek tam dává ta jemně ostrá chuť, ta stahuje horkost, která byla způsobena stagnací čchi jater.
Lopouch je velmi bezpečná bylina. Avšak jeho jemně vytlačující vlastnost může v krátkém čase způsobit zvětšení vyrážek. Je třeba se na to dívat pozitivně s tím, že patogen je donucen opustit tělo.
Schopnost ochlazovat a pročišťovat horko z něj dělá i preventivní bylinu na období tzv. babího léta. Je to čas, kdy tělo potřebuje vyloučit zbytkovou horkost z léta a připravit se na chladný podzim.
Zpracování
Kvalitní sušený kořen je na povrchu tmavý a uvnitř bělavý. Kořeny, které jsou duté, by se měly ze sběru vyřadit.
Kořen ze země dostanete nejlépe rýčem. Mohou být až 30 cm dlouhé.
Při sušení by teplota neměla přesáhnout 50°C. Ideální je použít sušičku na ovoce a nastavit cca 43 °C. Sušení je ukončeno tehdy, když se kořen při ohnutí zlomí. Můžete jej nakrájet na plátky nebo na kolečka (jako na fotce).
Kořen můžete buď sušit a pak si z něj připravovat odvar (čaj). Udělat z něj tinkturu, kde můžete zkombinovat i několik bylin (kořen pampelišky, drmek, šťovík, rehmánii či hořec). Naložit jej můžete také do oleje, nechat několik týdnů macerovat a pak aplikovat na postižená místa na pokožce.
Při výrobě "lektvarů" si s tím hrajte. Návody, které někdo vytvořil, vycházely z něj a vy třeba potřebujete úplně jiný poměr či množství. Věřte své intuici.
Celý článek se věnoval kořenu. Jeho listy jsou také velmi účinné pro vnější použití. Používaly k obkladům na různé rány a vředy. Odvary se pily při problémech trávicího traktu. Listy lopuchu jsou silně antibakteriální.
K zevní aplikaci listy rozmačkejte na pastu a přiložte na ránu či vřed.
Farmakologie
Abychom nezapomněli na dnešní vědu, tak zde je popis účinných látek z pohledu farmakologie. Kořen lopuchu obsahuje až 45% inulinu, slizy (obsahuje xyloglukan), v nepatrném množství éterický olej složitého chemického vzorce, hořčiny, polyiny, deriváty kyseliny kávové, triterpeny.
ZDROJ:
Naše bylinky v tradiční čínské medicíně, T.A.Garran, C press, a.s., ISBN 978-80-251-2295-2, roky vydání 2009, první vydání
Z naší nabídky
Přečtěte si
