Terapeutická filosofie východu

Praxe tradiční čínské medicíny, která je počítána již na tisíciletí, je založena na principu přírodních sil a jejich působení na člověka. Ten je považovaný za nedílnou součást všeho, co se kolem něj děje. Terapeutická praxe se pak zaměřuje především na nastolení rovnováhy vnitřního prostředí s tím, že je ovlivňováno vnějším světem.

Přírodní medicína s duchovními kořeny

Jeden z nejslavnějších čínských herbářů se jmenuje Vnitřní kniha Žlutého císaře (Chuang Ti Nej Ťing), který byl zřejmě sepsán kolem roku 100 př.n.l, ale pravděpodobně sahá mnohem dále. Žlutý císař, podle nějž byla kniha nazvána, vládl v letech 2698 - 2596 př. n. l.
 
Zdánlivě to může znít nepokrokově, protože se touto důmyslnou sbírkou léčebných postupů stále řídíme, nicméně právě tím je text tak geniální, protože jej lze použít i v dnešní moderní době. Mění se okolnosti, prostředí a i lidé, ale nemění se to, co rozvrací naše zdraví.
  
Filosofie tradiční čínské medicíny vychází z duchovní praxe taoismu, který učí, že lidské bytosti by měly usilovat o život v souladu s přírodními zákony, a zdůrazňuje význam rovnováhy a harmonie. Podle taoistického učení má v tradiční čínské medicíně každá léčba znovunastolit vnitřní harmonii. Toto je blízké i další prastaré východní filosofii, a to ajurvédě. V podstatě stejnou důležitost tomu přikládá i západní léčitelství, jen mám pocit, že my na západě jsme v postupu času ztratili ucelený diagnostický systém.
 
Terapeutické metody v tradiční čínské medicíně jsou však jedinečné a uplatňované pojetí i praxe mohou být pro západní svět poměrně těžko pochopitelné, zejména pokud vedle bylinné medicíny obsahují také akupunkturu, masáže (tuina), dietní terapii a léčebná cvičení, jako je čchi-kung (qi gong).
„Ten, kdo užívá léky, a nedbá na stravu, mrhá uměním svých doktorů.“
Čínské přísloví
TCM-redakce

Čchi, QI, životní síla

Definice pojmu čchi pro nás může být složitá, protože nepředstavuje jen to, co přebývá v lidském těle, ale i ve všech formách života. 
 
Čchi proudí v lidském těle v drahách, které nazýváme meridiány. Ty nemají hmotnou anatomickou stavu jako cévy, jsou jakýmsi neviditelným propojením. Praktikové tradiční čínské medicíny jsou aschopni přesně určit, kudy meridiány procházejí, takže umějí vpíchnout akupunkturní jehly do každého z více než 500 jednotlivých bodů, a ovlivnit tak proudění čchi tělem. Ovlivnit tyto dráhy lze i masáží, cvičením nebo třeba jen změnou toho, jak v práci sedíte.

Jin a jang

Dva protikladné a zároveň se doplňující principy - jinová a jangová čchi. Jin a jang najdeme ve všem. Určitě jste se již někdy setkali se symbolem kruhu ve tvaru černé a bílé kapky, který představuje právě prolínání se jinové a jangové energie. Nazývá se monáda.
Monáda - každé protiklady jsou vzájemně závislé, protože jeden bez druhého nemohou existovat – každý potřebuje svůj protějšek, aby se dotvořil celek.
Jin je představován černým segmentem. Bývá charakterizován jako ženskost, pasivita, tma a chlad a je spojován s nocí. Jang je znázorňován bílou barvou a připisují se mu aktivní mužské vlastnosti spojené s teplem, světlem a dnem.
 
Jsou-li jin a jang v rovnováze, vládne v těle harmonie. Relativní nadbytek jednoho principu (a v důsledku toho nedostatek druhého) je příčinou nerovnováhy, která může vést k potížím a onemocnění. Bylinky a strava jsou roztříděny podle toho, zda v nich převládá jin či jang a jak působí na tělo. Tyto vlastnosti jsou důležité pro rozhodování o tom, jak znovu v těle obnovit rovnováhu a zdraví.

Pět elementů

Jako některé další starověké medicíny je i tradiční čínská medicína založena na teorii elementů (temperamentů). Každý z pěti elementů neboli „cyklů“ tradiční čínské medicíny (vzhledem k jejich cyklické povaze) má rozdílné vlastnosti, řídí rozdílné tělesné funkce a může být ovlivněn rozdílnými léky a stravou. Přitom už chuť každého léku dává tušit, na jaký element nebo elementy působí. Všechny elementy – oheň, země, kov, voda a dřevo – na sebe navíc vzájemně působí a v mnoha směrech se ovlivňují.

Návštěva tradičního čínského lékaře

Aby tradiční čínský terapeut mohl určit, zda v těle nastala nerovnováha pěti elementů, nerovnováha mezi jin a jang nebo zda není narušené proudění čchi, potřebuje prozkoumat jazyk, výraz tváře, pulz a popis příznaků a klade vám mnoho diagnostických otázek.
 
Příchozího ze "západu" možná zmatou a vyvedou z rovnováhy lékařova slova o nedostatečném čchi ve slezině, když on při tom přišel s vytrvalou bolestí hlavy! Možná mu budou připadat zvláštní otázky, třeba zda má raději teplo nebo zimu nebo zda má divoké sny. Nicméně vše v těle souvisí se vším a aby mohl terapeut dobře zvolit postup léčby, musí o "terénu" svého klienta znát co nejvíce.
 
Dle konkrétních potřeb každého klienta jsou pak předepsány byliny, akupunkturní kúra nebo vhodné zdravotní civčení a pohybová aktivita. Čínské bylinkové recepty nezřídka obsahují více rostlin, které se spolu vaří třeba i hodinu, aby vznikl tradiční odvar, v němž jsou koncentrovány bylinkové vůně a účinné látky. Dnes máme trochu výhodu, že si to můžeme dopřát jednodušeji v tabletách. I když nám bylo vždy kladeno na srdce, že odvar je králem fytoterapie.