Echinacea (Třepatka nachová) - co byste o této bylince měli vědět.

 

Třapatka pochází ze severoamerických prérií. Původní obyvatelé Severní Ameriky jí říkali sluneční klobouk a po staletí ji používali k hojení ran, proti infekcím i při hadím uštknutí. Bílé tváře, které její léčivé vlastnosti objevily až koncem 18. století, ji pro tvar jejích květů pojmenovali ,,indiánská šiška“. Užívali ji pak jako všelék: na spálu, syfilis, malárii, otravu krve či záškrt. Její obliba ve Spojených státech začala klesat až po zavedení antibiotik. V 

 

Evropě se echinacea zprvu šířila jen jako okrasná zahradní květina. Až v průběhu 20. století byla uznána jako léčivka. Botanické jméno echinacea je odvozeno z řeckého echinos neboli ,,ježek“. Svými květy připomíná třapatka velkou, jasně nachovou až růžovou sedmikrásku – patří do stejné čeledi hvězdicovitých. Rod Echinacea má devět odrůd, jako léčivé se používají tři: nejvíce Echinacea purpurea, dále Echinacea Angustifolia a Echinacea pallida. Rostlina se využívá celá: kořen, listy i květ, každá část však obsahuje jiné látky. Klinicky testované přípravky s echinaceou se tak složením značně liší a je velmi důležité vybrat si ten správný a kvalitní.

 

Nadzemní části květ a list obsahující množství polysacharidů, glykoproteinů a flavonoidů. Sbíráme v době květu.

Kořen, s vysoce koncentrovanými éterickými oleji, pak na podzim.

Používány jsou hlavně extrakty ve formě kapek, sirupů, tinktur, tablet, mastí a krémů. V sušené formě echinacea podstatně ztrácí účinnost, čaj si z ní připravujte jen, vadí-li vám líh z tinktury – při jaterních potížích nebo v těhotenství.

 

Jako přírodní antibiotikum pomáhá třapatka ničit bakterie i viry v organismu. Výrazně stimuluje buňky imunitního systému a podporuje tvorbu přirozených protivirových látek zvaných interferony. Její účinky jsou ale relativně krátkodobé.  Rozhodně to není bylinka, která je vhodná na dlouhodobou prevenci .

 

Nejúčinnější je užívat echinaceu hned při prvních příznacích onemocnění a v krátkých intervalech (po několika hodinách – 3 – 4 x denně). Výrazně pak snižuje trvání nemoci a nepříjemné příznaky jako bolest, kašel a zvýšenou teplotu.

Echinacea by však nikdy neměla být podávána dlouhodobě. Její výrazný stimulační efekt na imunitu by v důsledku mohl působit kontraproduktivně a mohlo by dojít k potlačení imunity. Doporučuje se podávat maximálně po dobu 14 dní.

 

Echinacea nesmí být nasazena při systémových a autoimunních onemocněních  jako je např. roztroušená skleróza, lupus, revmatoidní artritida, lupenka apod. Další kontraindikací je těhotenství a užívání imunosupresivních léků.

V lékárně ji nejčastěji dostanete na léčbu nachlazení, infekce horních cest dýchacích a pro léčbu chřipky. V tomto případě je však nutné ji nasadit ihned při prvních příznacích. Jakmile se již objeví horečka a nemoc je na postupu, bylinka již vhodná není.

 

Z pohledu čínské medicíny Echinacea eliminuje chladný vítr z povrchu těla a zahřívá jang ledvin. Je tedy vhodná, když pociťujete ucpání nosu s bílým hlenem, bolesti na přední části hlavy, bolesti dutin a čelisti, vodnatý bílý výtok z nosu, bolavý krk a ramena, chladové bolesti beder.

 

Velmi dobře působí také na infekce močových cest, které jsou způsobeny prochladnutím v oblasti ledvin a močového měchýře. Zde se nejčastěji používá kořen. Doba užívání by také neměla překročit 14 dní.

Imunitní reakci dokáže i akutně zklidnit např. při alergických reakcích, jako jsou ,,senné rýmy“ či ekzémy. V tomto případě by však u mě Echinacea rozhodně nebyla bylinkou první volby. Je zde totiž nutná opatrnost.

 

Echinaceu nikdy neužívejte, trpíte-li alergií na rostliny z čeledi hvězdicovitých (například sedmikráska, chryzantéma, čekanka a heřmánek). Opatrní by měli být i pacienti s pylovou alergií, protože některé přípravky mohou pyl obsahovat.

 

Nejste-li si jisti s nasazením bylinky, můžete napsat do naší ePoradny.